„Čech, vlastně kříženec psa a prasete, si takto značkuje svoje teritorium,“ vysvětluje biolog Frédéric Lapin z pařížské Descartovy univerzity. „Toto chování má i sociální rozměr: při skupinovém značkování se upevňují vztahy mezi samci Čecha, kteří si dokonce myslí, že tak imponují samicím tohoto politováníhodného druhu.“
Budiž, ale musí přitom Čech znečišťovat naše ulice? Copak třeba pařížští muži očůrávají stromy na Champs-Elysées? „Čech chápe veřejný prostor jinak, než civilizovaný člověk,“ říká sociolog Joseph J. Zawinul z Bostonské univerzity. „Chybí mu pocit zodpovědnosti za společno. Tak, jako bez mrknutí oka pro pár tun uhlí zbourá gotické město, úplně samozřejmě znečišťuje chodníky svými auty či výkaly. Nedokáže domyslet, že mu ten chodník také patří nebo že není jediný, kdo jej užívá.“
Argument, že si Čech nemá kam ulevit, protože v českých městech kromě cyklistické infrastruktury, bezpečných přechodů pro chodce, odpadkových košů a mnoha dalších věcí chybí i veřejné toalety, je jen výmluva pseudohumanistických ochránců této plevele. Zkušenost z míst, kde veřejné záchody stojí (například pražské Stromovky) ukazuje, že Čech raději zašpiní vše okolo, než aby vykonal potřebu jako člověk.
Jako v mnoha dalších ohledech je Čech prostě nepoučitelný. Nechce a nemůže se chovat jako civilizovaný příslušník lidského rodu – vždyť jím vlastně ani není. Pohár naší trpělivosti každopádně už přetekl: Čechy v ČR nechceme!
